Hodí se SAV do bytu?

Nelze říct jednoznačné ano, ani ne.

Jde primárně o vás. Saarloos s vámi bude happy v garsonce i na několikahektarové zahradě. Důležité pro něj vždy bude, aby vás měl u sebe. To, že bude pes celý den běhat po zahradě a vy o něm nebudete vědět, nebude v případě vlčáka fungovat. Respektive, pokud ho delší dobu neuvidíte, můžete si být jistí, že se děje něco, co vám neudělá radost.

V bytě můžete řešit problém s místem. Důrazně doporučuji všem pořízení bytové klece. Výhoda je jednak v tom, že si můžete být jistí, že pes je za dobu vaší nepřítomnosti v bezpečí, a taky že kdyby se nedej bože stalo něco vám, není problém psa i s klecí ubytovat kdekoliv jinde a neriskovat obydlí hlídače, nebo úraz psa kvůli panice z chybějícího páníčka.

Pro všechny pořádkumilovné jedince to bude očistec. Chlupy jsou všude. Naprosto všude. I v zavřeném jogurtu v lednici. Kadeřnický smeták a vysavač budou vaši nejlepší kamarádi. Vyčesáváním jde línání zmírnit (to, co by vypadlo doma, vyčešete do kartáče) a bytoví psi většinou nemají tak hustou podsadu, jako ti venkovní.

Obrňte se proti hláškám typu “takový velký pes v bytě trpí“, “chovají vlka v paneláku”, “velký pes potřebuje zahradu”. Komentářů bude spousta, ale vy samotní budete vědět, jak to u vás vypadá. Že pes leží na gauči pupíkem nahoru a ven se mu moc nechce.

Kdykoliv jsme u mých rodičů, kde mají psi k dispozici zahradu, ale do domu můžou jen výjimečně, stojí nalepení u dveří a čekají, až je pustíme dovnitř. Chtějí být zkrátka a jednoduše tam, kde jste vy.

Pokud byste chtěli mít saarloose trvale na zahradě bez přístupu do domu, tak byste mě museli hodně přemlouvat, abych vám štěně prodala. Jste pro něj totiž to jediné, co v životě má. A vyloučíte ho tímto mimo smečku. Saarloos si zvykne, jsou to extrémně přizpůsobivá zvířata, ale vím, jak milují svoje lidi a nechtěla bych takový život pro žádné své štěně.

Situace se ovšem mění, pokud počítáte s tím, že pes s vámi bude žít i v domě, ale s přístupem na zahradu a po dobu vaší nepřítomnosti bude ve vlčákuvzdorném kotci. To jsou totiž nejideálnější podmínky pro vás. Na co je potřeba dbát a dát si extrémní pozor je tzv. “syndrom vesnického psa“. Jasně, rodinné domy nemusí být vždy jen na vesnici, ale láká to hodně k tomu psa venčit na zahradě a sem tam s ním někam zajít.

Jakmile se tímhle necháte strhnout, máte zaděláno na průšvih. Saarloos potřebuje během prvního cca roku života poznat co nejvíc věcí pozitivní formou. A tím, že musíte venčit ve městě, spoustu z nich vyřešíte nevědomky. Na vesnici je to trochu složitější a může se stát, že když potom vyrazíte se psem na výlet, budete trpět jak vy, tak pes.

Jako nejlepší verze se tedy jeví pro první roky života byt ve městě a pro ty další potom domeček na vesnici. Nicméně se vždy 100% přizpůsobí.

A je to tak, oboje má svoje negativa a zároveň pozitiva. Je potřeba s nimi pracovat a nevykašlat se na socializaci a práci se psem, protože se vám dneska nechce, nebo je to jen pes. Čím víc si s nimi dáte práci během prvních měsíců/let života, tím víc budete v pohodě po zbytek života psa.