Strach a bázlivost

K saarloosovi podle standardu patří rezervovanost a opatrnost vůči neznámému. V praxi se ale může projevit i výrazný strach, se kterým je potřeba citlivě pracovat. Jasně, najdete psy s povahou otevřenější, která odbíhá od standardu, a mnoho lidí ji preferuje a určitě je v mnoha situacích snadnější s ní pracovat.

Ráda ale všem říkám "počítej s nejhorším" a to je v případě SAV bojácné štěně, které musíte všechno naučit a zbavit ho paniky. Projít si strachem. Nikdy to nepůjde silou. Dosáhnete tím maximálně toho, že si štěně spojí trest se svým strachem a bude se krom všeho ostatního bát i vás.

Jedna z prvních věcí, které musíte svoje štěně naučit je, že vy jste jeho bezpečný prostor. Jste tam pro něj vždy, ať už jako opora, nebo ten, kdo vyřeší situaci za něj a je na něj spoleh. Pracujte spolu, věnujte mu maximální pozornost. Zvedejte mu sebevědomí během společných her. A když přijde riziková situace zachovejte chladnou hlavu a vyřešte ji s klidem.

Vývoj štěněte doprovází nevyhnutelně období strachu a zvýšené odvahy. Více jsem o tom psala v samostatném článku. Je dobré tato období brát v potaz, pomůžou vám totiž ledasco pochopit. Třeba i jen to, že na místě, kolem kterého denně chodíte je najednou problém v klidu projít.

Jak jsem už psala, strach nikdy netrestejte. Pokud máte psa, který ještě nepřekročil "pamlskovou hranici" máte z půlky vyhráno. Pamlsková hranice je něco jako ukazatel stupně stresu psa. Pokud pes odmítá pamlsky a je viditelně ve stresu zkuste se s klidem ze situace dostat a pozorovat ji z dálky. Nenuťte psa v ní zůstávat. Příště až půjdete okolo zkuste psa co nejvíc namotivovat na sebe, ať vám věnuje co nejvíc pozornosti a neřeší stresor. Klidně kolem něj jen proběhněte a s postupem času můžete zpomalovat a jakmile bude pes přijímat pamlsky v pohodě, přibližujte se ke stresoru a odměňujte každou klidnou chvilku pamlskem a velkou pochvalou. Je dobré s sebou nosit pamlsky alespoň dvojí hodnoty. Nějaké obyčejné na odměňování a upevňování už zajetých povelů a potom nějaké lepší, jako super odměnu, kterou budete odměňovat super skvělé chování.

Pro některé saarloose jsou největší výzvou cizí lidé. Neexistuje univerzální návod, jak to v nich otočit. Důležité je přijmout, že zdrženlivost k cizím může být součástí jeho povahy. Silný strach a paniku ale nepovažuju za něco, co by se mělo jen přejít. Saarloos je pes rezervovaný vůči lidem, ráda říkám, že nejde s každým jen za pamlsek. Je proto důležité se s tím smířit. Ideálně ještě před pořízením. Velká chyba je pořídit si saarloose s představou, že z něj důsledným tréninkem uděláte bezstarostného vítacího psa. To se stát nemusí..

Strach z lidí jde ale do velké míry potlačit do bodu, kdy bude váš saarloos lidi v okolí tolerovat. Nepožene se za nimi, ani je nebude vítat se šťastným ocáskem. Chce to trpělivost a spoustu práce. Opět je nejsnadnější pracovat s pamlsky, které by mělo ze začátku dávat psovi co nejvíc různých lidí. Využijte období jejich zvýšené odvahy a ukažte jim, že lidi nejsou zlo a většinou s sebou nosí nějakou ňamku.

Musíte obrnit i sebe. Často uslyšíte věty jako: To je pes k ničemu. Kdo ho týrá. Proč se tak bojí, to je z útulku? Proč sis to pořizoval/a?. Co se bojíš, to je ustrašenej vlk. Ty posero!

Lidi jsou blbý. Tyhle věty umí hodně zabolet zpravidla od rodiny a přátel. Může se totiž stát, že i v rodině budou lidé, kteří si psa prvních pár let prostě nepohladí. Může to kopírovat i váš vztah k určitým lidem.

Nicméně na strach z lidí nebude jednoznačná rada a vždy je lepší se o něm poradit s chovatelem, nebo lidmi, kteří s ním bojovali taky.

Nezapomeňte na to, že ačkoliv se vám může zdát váš pes jako nejhorší na světě, není to tak. U spousty psů může udělat velký rozdíl trpělivá práce a klidnější přístup. Když je ale strach intenzivní, dlouhodobý nebo se zhoršuje, neváhala bych oslovit zkušeného trenéra pracujícího bez nátlaku či veterinárního behavioristu. Je to relativně krátký čas oproti tomu, jak dlouho vám to potom bude váš pes vracet. A to za to stojí.